Národní park Nikko (Nikko National park)

Uprostřed právě probíhajícího období dešťů, které trvá v Japonsku přibližně měsíc a půl, jsme si vyjeli na dvoudenní výlet do národního parku Nikko, který se rozléhá v okolí stejnojmenného městečka.
Jak se projevuje období dešťů na počasí? Nelze říct, že by nějak nadměrně pršelo, ale vlhkost je cítit ve vzduchu. Při teplotách něco nad 30°C je vzduch hustý podobně jako v sauně. To znamená, že když se člověk pohne, okamžitě má propocené triko. Když pověsíte vyprané prádlo, tak pořádně neproschne, ani kdybyste ho na kolenou prosili. Sůl v misce se mi přeměnila na jakýsi hrudkovatý vlhký bílý písek nejasné konzistence. V Japonských budovách je však (narozdíl od ústředního topení jako u nás) naštěstí klimatizace naprostou samozřejmostí. Škoda, že někdy v NIMSu klimatizace funguje a někdy ne (prý se většinou kvůli úspoře energie pouští až v červenci), díky čemuž jsme si vytrpěli dva týdny v propocených hadrech a s mozkem v úsporném režimu.
Předchozím odstavcem jsem narážel na skutečnost, že v období dešťů téměř neprší, slejvák přišel až když jsme dorazili do zmíňěného národního parku. Tato oblast je známá pro krásnou přírodu mezi mnoha už dlouho nečinnými sopkami, jezero Čusendži vzniklé právě sopečnou činností a spoustu nádherných vodopádů.
My jsme se první den, kdy jen chvílema lehce mrholilo, vypravili na posvátnou sopku Nantai, vysokou 2486 m. Výhledy na jezero a okolní sopky stály za to, protože na japonské poměry byla docela dobrá viditelnost. Druhý den už slušně lilo, ale při pochodu lesní stezkou od jezera Yunoko směrem k jezeru Čusendži nám to tolik nevadilo. Na stezce, která si to šněruje podél řeky Yukawa je k vidění několik vodopádů, z nichž některé jsou opravdu uctyhodných rozměrů. Nejznámější jsou vodopády Yudaki, Ryuzu a nejvyšší Kegon, vysoký 97 m, který se vylívá z jezera Čuzendži. Tady je pár fotek z výletu..

Nejznámější most z této oblasti Japonska. V místě, kde most stojí údajně kdysi překonal řeku Dayia jeden poustevník na dvou hadech. Dříve mohl přes tento most přecházet pouze císař, dneska je most už pouze turistickou atrakcí, můžete se po něm projít za 300Yenů.


Posvátná hora Nantai z údolí (nad sopkou je jen lehký mráček, ze sopky se nekouří)..


Pohled na jezero Čusendži ze sopky Nantai..


Ještě jednou jezero z vrcholu sopky..


Pod vrcholem Nantai je poznat, že tu kdysi tryskala láva..


Pohled na okolní sopky z hory Nantai..


Nejvyšší z vodopádů Kegon..


Jezera i řeka byly poseté rybáři všech velikostí..


Muškaři..




Jezero za stromy..


Vodopád Yudaki s rybářem..


Pohled na sopku Nantai a menší kopečky z údolí..


Nikko je taky známé pro své chrámy, které jsme tentokrát vynechali. Tady jsem já a dva statné cipřiše. Tyhle stromy mají úžasně rovné a vysoké kmeny a jejich dřevo je jedno z nějkvalitnějších. Proto se cipřiše používají pro stavbu chrámů.


Nakonec jeden dráček před chrámem..