Přílet, bydlení (Arrival, accommodation)

Před třemi dny jsem dorazil do Tsukuby. Tento příspěvek tedy bude věnovaný cestě sem a ubytování.
Z Prahy jsme letěli do Tsukuby v sestavě já, Štěpán a Kristýnka. Po hodinovém letu z Prahy do Vídně (viz foto před letadýlkem Austrian arrows) následoval přesun na letadlo do Narity (Tokijské letiště).

Letadlo stálo za to. Každé sedadlo z cekem 10ti řad sedadel (3+4+3), bylo vybavené vlastním monitorem, kde frčelo dokola asi 10 kanálů s filmy a informace o aktuální poloze letadla. Jedenáct a půl hodiny čistého času letu (přesně podle letového řádu) bylo výživných i díky obsluze, která nás pravidelně zásobovala jídem (viz foto) a zeleným čajem, abysme náhodou neusnuli.

Pro ty, kteří mě před odletem vytrvale obtěžovali otázkou, kudy letadlo vlastně letí, přidávám dvě mapky s dráhou letu.

Po příletu do Narity jsme sedli na bus do Tsukuby, ze kterého jsme asi po dvou stech mikrospáncích vylezli dostatečne zdecimovaní. Naštěstí už jen následoval taxík na ubytovnu.

Ubytování si lze s trochou fantazie představit jako univerzitní koleje :) Vyfotil jsem to hlavní ze svého apartmánu.

Musím se zastavit u vybavení a používání svého bytu. Na elektriku je tady opravdu všechno a proto bylo potřeba se seznámit se stručným návodem k používání bytu a celé ubytovny. Téměř celý návod včetně používání klimatizace a podlahového topení je obsažen v zeleném šanonu na fotce.

První co mě na ubytování zaujalo, byl záchod. Po pěti minutách zjišťování, co vlastně záchod s vyhřívaným prkýnkem umí, jsem si začal připadat jako Otík ve známé scéně z filmu "Vesničko má středisková". Není se čemu divit, byl to můj první záchod s návodem. Dva teplotní stupně vyhřívání prkýnka mi během tří dnů zatím bohatě stačily. Co všechno záchod dovede jsem se pokusil zachytit na fotkách.

Na dvou následujících fotkách je pro doplnění výhled z mého balkonu. Prostě jako na kolejích...


První nákup, který měl předejít totálnímu vyhladovění byl podle očekávání náročný. V obchodě to vypadalo podobně, jako na účtence. Takže teď už víte, co jsem měl první den k večeři.

Zatím teda žiju na instantní stravě, stylem pokus omyl se snad časem dopracuju k něčemu složitějšímu. Na obrázku jedno mikrovlnkové jídlo. Schválně kdo uhodne co je to fialové v rohu???

Zatím ochutnávám.

Počasí je aktuálně mizerné, teplota těsně nad nulou, déšť. Únor je prý z tohoto hlediska nejhorší měsíc v roce, tak snad se to brzo zlepší. Jinak přivítání ze strany japonců bylo velice příjemné, člověka hned zarazí až přehnaná ochota a uctivost. O japoncích ale až někdy příště.