Mijas je malé horské městečko ležící kousek od pobřeží, turisticky velmi oblíbené. Myšlenka oslího taxi vznikla asi takto: Když místní chodili s oslama na pole, občas se nějaký turista nechal s oslíkem vyfotit, nechal za to farmáři nějakou tu pesetu, pak se zas chtěl někdo na oslíkovi svézt, nebo si jen tak posedět a zapózovat, aby měly vnoučata co obdivovat. Farmáři zjistili, že víc vydělají, když budou osly využívat k vození turistů než orání a vození cibule ("burro" = osel). Dneska se můžete přijet odvézt na nákup na údajně vzácném plemeni osla za nějakých 10 euro.
Navštívili jsme býčí arénu, která je proti té v Malaze opravdu maličká, možná čtvrtinová. Promiňte, ale sekvenci s Šubčou - toreadorem jsem si nemohl odpustit.
Na jih od Mijas se můžete kochat pohledem na moře z dálky, na sever se pnou kamenité hory. Protože nám přišlo městečko málo, tak jsme se s Jitkou vyšplhali skoro na vrcholek celého pohoří, návrat vyšel akorát na setmění. Na informačních tabulích na úpatí hory bylo varování před kamzíky a škorpióny, šutry jsem zvedal co to šlo, ale nakonec jsme viděli jen dva kamzíky.
Navštívili jsme býčí arénu, která je proti té v Malaze opravdu maličká, možná čtvrtinová. Promiňte, ale sekvenci s Šubčou - toreadorem jsem si nemohl odpustit.
Na jih od Mijas se můžete kochat pohledem na moře z dálky, na sever se pnou kamenité hory. Protože nám přišlo městečko málo, tak jsme se s Jitkou vyšplhali skoro na vrcholek celého pohoří, návrat vyšel akorát na setmění. Na informačních tabulích na úpatí hory bylo varování před kamzíky a škorpióny, šutry jsem zvedal co to šlo, ale nakonec jsme viděli jen dva kamzíky.
Žádné komentáře:
Okomentovat