Březen, do moře vlezem!

To není předsevzetí, to je fakt.
Ale k věci. Dříve jsem slíbil, že se tady zmíním o našem bydlení. Dneska, když jsem zas po dlouhé době objevil jednoho švába, tak jsem si řekl, že splním co jsem slíbil.
Bydlíme v pětipokojovém bytě a je to mazec. Vejde se sem osm lidí, je nás tu ale jen šest (přesněji, šest lidí platí nájem). Kromě mě a Jitky jsou tu dvě američanky, jedna italka a jeden francouz. My češi jsme příliš sterilní povahy, a tak máme občas menší problémy se nepoblinkat, když občas vystrčíme nos z naší cimry. Použití slova prase v souvislosti s ženskýma z ameriky a itálie je obrovská urážka. Pro prase. Nebudu se tady rozepisovat o odpadcích naházených vedle přeplněného koše, ucpaném dřezu těstovinama a jinýma dobrotama, ani o posraném záchodě, smradlavé lednici nebo neumytém nádobí. Na fotkách je jen "best of" z kuchyně. Ta centimetrová vrstva žluklého tuku na sporáku nás přivítala první den. Jitka se s tím nesmířila a tak hned druhý den celou kuchyň vydrhla. Zbytečně. Pak jsou na fotkách pokusy uvařit vajíčka. Po prvním úspěšném pokusu s jedním vejcem se jich holkám týden nato podařilo uvařit hned šest. Naštěstí se tu vajíčka moc často nevaří, takže jsme si plynové masky zatím nepořizovali.
Zpátky k bytu. Kdyby někdo chtěl, tak by to mohl být parádní bejvák. Pár poznámek, které našince nenapadnou. Neexistuje tady žádné topení, takže v zimě (průměrná teplota 12 stupňů) je tady docela zima, museli jsme si koupit malé elektrické topeníčko. Teplou vodu tady asi nemají nikde, všude jsme viděli jen bojlery a vaří se na butanových bombách. Jsou tu docela vysoké stropy, asi o metr výš než u nás. Na domech, schránkách, zvonkách, ani nikde jinde se nepíšou jména, pouze čísla bytů, např. A2, nebo "A2 vlevo". Stůl jsme v našem bytě nenašli, pouze desku na dvou kozách, viz foto, místo židliček je tu jedna lavička.
Co se týče polohy našeho bytu, tak to je asi na našem bydlení nejlepší. Bydlíme v ulici, která křižuje hlavní třídu (něco jako Třída Míru v Pardubicích). Pod balkónem máme tři hospody, takže tady imrvére hrajou nějací muzikanti (škoda že se tu točí furt asi šest stejných hudebníků a každý umí jen jednu písničku, viz video z našeho balkónu). K přístavu to máme asi pět minut a na pláž čtvrt hodiny. Akorát do školy to je zhruba hodina pěšky, naše fakulta je bohužel v tom vzdálenějším ze dvou kampusů. Na poslední fotce je pohled do naší ulice, Jitka stojí vedle hlavního vchodu.