Rožnovský pivovar (Roznov's brewery)

Japonsko bylo krásné, ale teď už jsem zpátky v Česku, takže je třeba obrátit list. Zatím nevím, jak s tímto blogem naložím, ale komu se moje příspěvky líbily, může si tuto stránku občas rozkliknout a třeba tady najde něco nového. Některé příspěvky možná přeložím do angličtiny, anglickou část můžete přeskočit, nebo mi v komentářích opravit chyby :)
Pro začátek tedy malá pozvánka na výlet do Rožnova p. R. a okolních kopců. Doporučuju navštívít i znovuotevřený více než 200 let starý Rožnovský pivovar v Pivovarské ulici.

I am back in Czech Republic so I have to turn over leaf. I do not know in what kind of stuff I will continue in this blogging space. But if you like the pictures and my comments, you can sometimes drop in and maybe you will find something new. I will try to translate my contributions to English as I used to do before.
For starter here is a little invitation to the town of Roznov pod Radhostem and the hills around in the eastern part of Czech Republic. Do not miss to visit the newly reopened Roznov's brewery with the tradition of more than 200 years.

Zase bude chleba! (A piece of bread soon!)

Ve čtvrtek opouštíme Tsukubu. Co dodat? Japonsko je kulturně dost odlišná země od Česka a turisticky určitě zajímavá jak z hlediska historie a kultury, tak i z hlediska přírodních krás. Pokud však nesnášíte davy a tlačenice, tak do Japonska radši nejdzděte. Pokud byste se rozhodli v Japonsku pracovat, připravte se na nedůvěru a horší výchozí pozici.

Rýže (Rice)

Protože bez rýže si nedovedu Japonsko představit, tento příspěvek věnuji právě jí. V obchodech se většinou prodává v pěti nebo desetikilových pytlích. Pětikilový pytel stojí obvykle okolo 2000Y (450 Kč), ale ceny se u různých druhů liší. Automatický rýžovar má doma každý japonec. Rýže se jí 4x denně, tj. ke snídani, k obědu, ke svačině a k večeři. Je to taky zřejmě jedna z mála plodin, v jejíž produkci je Japonsko soběstačné. O typech rýže toho moc nevím, ale v obchodech je vždy možno si vybrat minimálně z deseti druhů loupané rýže s různou velikostí zrnek. Na přípravu rýžových dobrot "moči" a "dango" z uvařené a rozdrcené lepivé rýže a z rýžového prášku se používají speciální druhy. Dále dostanete různé druhy neloupané rýže a další speciality.
Rýže se sadí v dubnu, do akce přichází jak automatika, tak ruční sázení. Rýžová pole jsou všude, i uprostřed města, vypadají spíš jako bažiny. Pole jsou dostatečně zavlažována a stojí v nich vždycky aspoň 5 cm vody. Díky tomu je každý večer na pořadu kvákání žab a přes den jsou pole plné volavek. Poblíž jezer a moře lítají na pole i kormoráni, ale zřejmě kvůli nim jsou pole obehnaná provazy a dráty a občas je k vidění zdechlý kormorán visící na šňůřě za křídlo hlavou dolů.
Tady je pár fotek, sklizeň bohužel nestihnu.

Bon dance

Česká skupinka plus Hiro jsme nakoupili yukaty a vyrazili na slavnost "bon odori" neboli "bon dance" v Tsukubě. Jak jsem se dočetl, japonci tímto "krásným" tancem uctívají duchy svých předků. Na programu byly vystoupení skupin bubeníků a tanečníků převážně tradičních, ale i moderních. Při setmění se začal tančit bon dance ve velkém kruhu okolo hlavní stejdže.
Tady je pár fotek a video...

Tradiční japonské bubny.

Tradice sekání melounů..

..a následné pojídaní. Tyhle žravé bestie bych nechtěl potkat ve větší tlupě.

Tanečnice všeho druhu.

V yukatách jsme mezi japoncema budili značnou pozornost, obzvlášť blondýny. Zuzku dokonce vtáhl do svého vystoupení mastičkář s fialovou žabí mastí. Zleva: Hiro, Jitka, Jura, Zuzka, mastičkář, Jakub, Michal a Zdeněk.

Samuraj bez slitování.

Deštníkáři.

Bon dance.



Video - tanec bon dance s českou účastí (se zvukem).